Sklizeň řepky, ale i obilnin, začala nezvykle brzy. V průměru o dva až tři týdny dříve, než tomu bývá obvykle. Na některých lokalitách jižní Moravy se ozimý ječmen začal sklízet kolem 15. června, z pohledu ročních období tedy stále na jaře.
Všichni pěstitelé s očekáváním sledovali, jaké budou výnosy. Lze říci, že výše výnosů je ovlivněna nejen půdní úrodností daného stanoviště, ale i úhrnem a rozložením srážek během vegetace. Často 15 – 20 mm navíc v celkovém úhrnu srážek odpovídá nárůstu výnosu o 0,5 – 0,75 t/ha. Z výnosových výsledků pokusů sklizených na Polní pokusné stanici v Žabčicích vyplývá, že výnos ozimé pšenice byl velmi dobrý, odpovídající výnosové úrovni 8 – 10 t/ha. Zde je třeba vyzdvihnout skutečnost, že se jedná o podmínky zrnitostně těžší půdy (navíc s dostupnou podzemní vodou), která se dokáže dobře vypořádat s přísušky. Naopak na lehkých písčitých půdách jsou výnosy nízké (podprůměrné), zrno je menší, a tedy i hodnoty objemové hmotnosti jsou nižší. Obsah dusíkatých látek je většinou vyšší, někdy i vysoký (více než 15 %), zpravidla splňující kritéria potravinářské kvality. Většinou nízké výnosy jsou dosahovány také u jarního ječmene, kde došlo k zaschnutí zrna, což je spojené většinou s nadlimitním obsahem dusíkatých látek, což nesplňuje požadavky pro sladovnický ječmen.
Letošní ročník opět ukázal, jak je dostupnost vody pro rostliny důležitá z hlediska výše produkce. Potvrdilo se, že ozimé plodiny jsou daleko lépe přizpůsobené dlouhodobějším výskytům sucha, poněvadž během podzimního a často i zimního období dokáží vytvořit silnější kořenový systém, který zajistí lepší dostupnost vody pro rostliny.
Po sklizni, v tuto chvíli, je čas na provedení podmítky. Je to důležitá pracovní operace, kterou promísíme strniště či i rozdrcenou slámu do půdy a také vytvoříme vhodné podmínky pro vzcházení výdrolu a plevelů. Kromě toho přerušíme kapilární póry a omezíme ztráty vody z půdy výparem, což je vzhledem přetrvávajícímu deficitu vláhy v půdě velmi důležité pro následnou plodinu. V současné době v řadě případů stav proschlé půdy neumožňuje provést hlubší podmítku. Stále více se ukazuje, že je zapotřebí půdu zpracovávat velmi šetrně, s ohledem na vlhkostní stav tak, aby nedocházelo k porušení její struktury. Zároveň je třeba volit takové postupy, které budou šetrně hospodařit s vodou. Pouze takovým přístupem lze vytvořit vhodné podmínky pro založení porostu následné plodiny.
Brno, 18. 7. 2018
doc. Ing. Vladimír Smutný, Ph.D.
Ústav agrosystémů a bioklimatologie
Mendelova univerzita v Brně
